Životní styl může ovlivnit věk nástupu HCH

www.huntingtondiseasenews.com, dr. Lindsey Shapiro, překlad M. Musilová

Kromě genetických faktorů souvisel nástup Huntingtonovy choroby v pozdějším věku se stabilním partnerstvím, životem ve velkých městech a nižší úrovní vzdělání, naznačuje rozsáhlá analýza. Pro srovnání, nižší věk při nástupu onemocnění byl spojen se sebevražedným chováním a užíváním alkoholu, drog a tabáku.

Protože psychiatrické symptomy mohou předcházet motorickému poškození o mnoho let, vědci poznamenali, že „riziko sebevraždy musí být sledováno u všech osob, a zvláště u mladších pacientů“.

Analýza byla publikována v Journal of Neurology ve studii „Beyond the CAG triplet number: zkoumání potenciálních prediktorů opožděného věku nástupu HCH“.

Huntingtonova choroba je způsobena expanzí repetice CAG v genu huntingtin (HTT), ve kterém C znamená cytosin, A znamená adenin a G znamená guanin – všechny stavební kameny DNA. CAG se v tomto genu typicky opakuje 10 až 35krát, zatímco u lidí se 40 nebo více opakováními se rozvine HCH. Nástup příznaků se obvykle objevuje ve čtvrté nebo páté dekádě života, ale může se pohybovat od dětství do pozdní dospělosti.

Délka opakování CAG je nejvýznamnějším faktorem, který určuje věk nástupu a představuje asi 70 % variability ve věku nástupu. V některých případech může rozsah opakování CAG od 40 do 42 souviset s typickým nástupem v polovině dospělého věku, stejně jako pozdním nástupem po 60 letech věku.

Negenetické faktory mají také vliv

Aby identifikovali negenetické faktory, které mohou ovlivnit věk propuknutí HCH, výzkumníci sídlící na Università Cattolica del Sacro Cuore v Itálii shromáždili demografická, behaviorální a sociálně-environmentální data od účastníků Enroll-HD – globální pozorovací studie rodin s HCH.

Tým analyzoval data od 5 053 evropských bělochů s potvrzenou diagnózou HCH, kteří mají nejméně 36 opakování CAG. Podskupina 593 pacientů, kteří všichni sdíleli 41 opakování CAG, byla také zkoumána spolu se skupinou 630 jedinců s chybějící nebo neznámou rodinnou anamnézou. 

Průměrný věk nástupu nemoci všech účastníků byl 46,18 let. V této skupině prediktory věku nástupu zahrnovaly počet tripletů CAG, rodinnou dědičnost, rodinný stav, úroveň vzdělání, místo bydliště, sebevražedné chování, zneužívání alkoholu, užívání drog a kuřácké návyky v jejich minulé lékařské anamnéze.

Konkrétně vyšší věk nástupu souvisel s nižším počtem opakování CAG, rodinnou anamnézou, životem ve stabilních, celoživotních partnerstvích (ženatý nebo ovdovělý), nižší úrovní vzdělání a životem ve větších městech. Mladší nástupní věk byl spojen se sebevražedným chováním a užíváním alkoholu, drog a tabáku.

Skupina osob s vyšším věkem nástupu nemoci, Průměrný věk nástupu 56,80 let u pacientů se 41 opakováními CAG, byli většinou ve stabilním partnerství, měli méně časté sebevražedné chování či užívání a zneužívání drog a měli neznámou/chybějící rodinnou anamnézu. Mezi faktory předpovídající dřívější nástup patřily dědičnost, užívání drog a bez stabilního partnerství. Tým nezjistil žádné rozdíly mezi pohlavími.

Mezi pacienty bez známé rodinné anamnézy HCH byl průměrný věk nástupu 53,78 let. Zde mezi významné prediktory mladšího nástupu patřily sebevražedné chování, deprese, tabákové návyky a užívání drog.

„Existuje podstatná odchylka věku nástupu, která není vysvětlena patologickou mutací genu, a naše výsledky ukazují, že negenetické faktory mohou také ovlivňovat její nástup či průběh. Tyto údaje otevírají debatu o tom, které vlivy mimo opakování CAG mohou ovlivňovat věk nástupu HCH a poskytují potenciálně cenné informace pro vedení terapeutických strategií modifikujících onemocnění a budoucích návrhů klinických studií,“ uzavřeli vědci.