Péťa

Péťa

O maminčině nemoci jsem se dověděla až v 9 letech.. Moc jsem tomu nerozuměla a nevěděla jsem, že nemoc je smrtelná a hlavně z 50% dědičná. Takže jsem to v dětství moc nevnímala. Jen jsem si všímala toho, že mamka hodně spí, špatně chodí, má výkyvy nálad a problémy s mluvením. Dr. Gregurek odeslal mamku do Kyjova na neurologii. Zde byl primář Daněk, který navrhl, aby mamka jela do Kroměříže na léčení, neboť měl podezření na HCH a chtěl, aby odebrali krev. Zde potvrdily HCH a Dr. Foltýn a primář Malina hlásili na genetiku do Prahy Dr. Židovské potvrzení o HCH.

Na 1. Střetnutí jsem byla v Brně, tam jsem se dověděla o dědičnosti a důsledcích HCH. Do doby. Než se mamčin stav zhoršil natolik, že musela do pečovatelského domu do Veselí jsem nemoc nebrala moc vážně. Ale po jejím odchodu na mě všechno spadlo, každou noc jsem probrečela a začala jsem se nenávidět a mít výčitky svědomí, za to, že jí nemůžu vůbec pomoct. Jedině, co jsem mohla udělat, bylo navštěvovat ji. 12.5.1997 musela mamka do Buchlovic do domu s trvalou péčí.

V pubertě začalo vše být horší, hledala jsem na sobě příznaky nemoci a namlouvala si, že HCH určitě mám a že život nemá smysl.

Na střední školu jsem se dostala do Kroměříže na TSOŠ veterinární. Bydlela jsem na internátě. Začaly mě přepadat deprese a myslela jsem na sebevraždu. Byla jsem stále smutná a začala si ubližovat. Měla jsem velké výkyvy nálad, neshody s babičkou a problémy s jídlem.

Je strašně těžké vidět před očima umírat člověka, kterého moc milujete a vědět, že jediné, co můžete dělat je čekat ..... čekat až ji Bůh vysvobodí.

Až tento rok jsem se začala léčit a doma řekla o svých problémech. Hodně mi to pomáhá , ale stále cítím, že tohle vše mě poznamená na celý život. Je mi to moc líto, že pro mámu nemůžu nic dělat!

Právě teď jsem na neschopence a léčím se u psychiatra a psychologa na hraniční poruchu osobnosti.

Péťa

P.S. Teď jsem si našla přítele, který mi moc pomáhá a ví o mých problémech. Jsem s ním šťastná, ale stále mám někdy deprese, smutnou náladu a nic mě nebaví. Ale je mi líp než před zahájením léčby, to jsem na tom byla opravdu špatně. Nejedla jsem a zhubla na 43 kg . Teď už mám 51! Láska dokáže divy ...